Vytáhni paty na Filipíny

Cestopis je na základně: vytahnipaty.webnode.cz/filipiny/

Z cestopisu:

Kontrasty

Vedle sebe koexistuje mnoho kontrastů: strategie čistého křesťanského života versus prostituce, alkoholismus versus abstinence, láska k dětem versus jejich opouštění, bohatství versus boj o holé přežití, pracovní nasazení do úmoru versus předlouhé nicnedělání.

Filipínci milují děti

Jeden známý mi ale vyprávěl příběh, který mi vehnal slzy do očí. Příběh sourozenců, které opustila matka. Otec byl stále naložený v lihu, tedy nepoužitelný. Děti seděly na ulici, ne hodiny, ne dny, ale týdny, upíraly oči do dálky a čekaly, kdy se maminka objeví. Neobjevila. Stará se o děti jinému muži. Příběh holčičky se rozvíjel v neuvěřitelných peripetiích. Přežívala asi rok v pralese. Když se vrátila do civilizace, dokázala si nějak pořídit mobil, zřejmě za cenu dětské prostituce, naučila se psát v angličtině a ulovit/stát se obětí (dle vnímání) postaršího Evropana, který se jí ujal. V té nejchudší filipínské vrstvě to znamená dosáhnout velké kariéry: holčina nestrádá hladem, má střechu nad hlavou, zneužívá ji jen jeden muž. Dozvěděla se to její matka a požaduje na ní peníze. Pro mě to je otřesný příběh, pro (teď už) slečnu pohoda, je veselá, vypadá šťastně.

Jingkay, tchýně mého syna, poskytuje přístřeší, stravu a péči deseti cizím dětem. Většinou to nejsou sirotci. Jejich rodiny bydlí ve stejné vesnici na ostrově Mindanao, ale nestarají se o ně, nedávají jim jíst, raději se věnují alkoholu nebo nevím čemu. Jingkay je nakrmila, postupně se k ní děti přestěhovaly. Píše s nimi úkoly, šatí je, má je ráda. U nás na to máme SOS vesničky s veškerou podporou a respektem. Ona to dělá jen tak. Alan posílá dostatek peněz, aby to utáhla. Ona sama má obchůdek, tedy alespoň nějaký zdroj příjmů. K tomu všemu má pět vlastních dětí. Kde na to bere energii? Nevím.